z rodné vlasti

Mám pocit, že vám i sobě něco dlužím a tak jsem se to rozhodl vyřešit tímto blogem z cest.

po tom náročném týdnu následoval týden, který byl snad tím nejkrásnějším týdnem vůbec

diky svemu kolegovi Ganzorigovi jsem mel tu moznost stravit 3dny s pastevci, jeho pribuznymi a zažít tak to opravdové Mongolsko, které se rozprostírá kolem Ulan Bataru.

Nebudu se prilis rozepisovat, pokusim se to dat do odrazek

- o zivot kvuli me prisel dalsi kozel - ty tri dny jsme ho jedli - uz jsem z neho ochutnal snad uplne vsechno

- ze sveho hrbetu me uspesne shodil poplaseny kun a protoze se doslova pomatl, sundal ze sebe i sedlo a malem se u toho zabil

- svazoval jsem predni nohy kravam a pak je dojil,

- a podojil jsem i kobylu a kumisu jsem vypil za ty tri dny vic nez za celou dobu v mong., a dokonce me i zacal chutnat

- pasl jsem ovce a kozy, ale misto koni jsme pouzivali motorky se kterymi jsme navecer vyrazeli do kopcu pro stada

- mel jsem tu možnost strávit dvě noci v jurtě s mongolkou holkou a jejim synem Cingunem

- a závěr týdne patřil národnímu parku Terelč kousek od UB, kam jsem vyrazil se sympatickou českou dívkou Dominikou, které jsem se pak nakvartýroval do bytu v UB.

Po třech dnech v UB 15.9.jsem sedl na motorku a dal jsem si 1100km zpět do Galtu (trvalo mi to 4dny a v jednom z horských sedel sněžilo), kde jsem řešil s těma nýmandama mongolcama, nakládání a konečné vyrovnání.

Po nelehkém boji jsem v Galtu 24.9. s podporou místních domorodců naložil CELKEM 11jurt......bohužel jen 11.....byli jsme domluveni na tom, že 19.9. budu přebírat 21kompletních jurt, 20.9. mi ukázali 3komplety a 23. když do Galtu dorazil kamion narychlo dávali dohromady další a další jurty, protože věděli, že ten kamion 24.9. odjíždí a poveze jen komplety na kterých jsme se domluvili před měsícem a půl.....ten kamion musel odjet, protože byl objednán kontejner, já musel 1.10. opustit zemi a ještě si v UB vybavit čínská víza.

Kamion odjel s 11 jurtama na palubě, 9 nekompletních jurt tam zůstalo......

27.9. jsme měli překládat jurty do kamionu, tento narozeninový dárek naplánovaný přesně na den mých 30. narozenin mi byl odepřen, nakládali jsme 29.9. a já 1.10. odjížděl v 7:15 z UB, kde ještě na nádraží ve vlaku jsem podepisoval prohlášení, že jurty, které jsou v kontejneru do tugriku doplatím. V momentě kdy z vlaku přestával být vidět UB jsem otevžel lahev vodky - čingisa a po někalika sklenkách si pamatuji moment....probudil jsem se až někde na severu poušte Gobi, naštěstí stále ve vlaku do Pekingu.

Dnes 11. 10. je kontejner na mongolsko/ruských hranicích

Já jsem ještě mezi tím strávil 6dní v Číně, viděl jsem v Pekingu modrou oblohu a 2 dny jsem běhal po čínské zdi.....jo a ještě jsem se málem rozbrečel, když jsem jedl první večeři v číně, mělo to tak pestré chutě, moje chuťové pohárky to vzalo do nebe a mě vlastně taky. Po dvou měsících na skopovém a mouce tech šest dní v číně bylo nezapomenutelným gestroterapeutickým zážitkem.

A jak se na to díváme s odstupem času se dozvíte na Svojanově 16.10. a opakovat to nebudeme!!!!

těším se na vás

Libor