Trek v Altaji

S vjezdem na Altaj se zasadne ochladilo - prozatim jsme schovali tricka, tilka, plavky a kratase a nasadili cepice, rukavice a bundy.

Nejprve kvuli treku v horach a ted i bezne na noseni v Mongolsku.

Pred trekem jsme si doprali hodinu a pul v ruske bani - uzasny zazitek s horkou parou, brezovymi metlickami a ledovym potokem.

Na trek samotny jsme se rozdelili a vyrazili na dva a pul dne do oazy plne komaru, vresu, panoramat a vetru. I behem kratke doby se da zazit velke dobrodruzstvi - zacali jsme prechodem pres "most" - nebo taky by se to dalo nazvat hromadou zeleza a naplaveneho dreva. Vystoupali jsme do nadmorske vysky 2400 m.n.m. a z puvodni myslenky dojit k Savlinskym jezerum seslo, radeji jsme se vydali na okruh bez turistu, zato s byky a zakrslymi brizkami po kolena. V noci jsme zazili prvni mraz [a urcite ne posledni], ale ranni pohled ze stanu vse vynahradil. Cely den jsme se mohli kochat modrou oblohou, monumentalnimi horami a obrovskym sesupem k rece Cuja. Zde nas zastavila cedulka "Most ceres Cuja niet". V tu chvili se vynoril chlapik a ptal se, jestli nepotrebujeme pomoci. Odvoz autem za 8000 rublu jsme odmitli a doslo na adrenalinovou verzi prechodu pres reku. Chlapik spolu se svym kamaradem vzali lana, kladku a sedaky a pres rozbourene vlny Cuji nas bezpecne dostali po ocelovem lane na druhy breh. Konecne premosteni v praxi! :-] O obou mostech se pise v pruvodci. V mape nejsou :-]

Trek jse zakoncili pravym ruskym stopem - nekdo Volhou, nekdo v nakladaku s vodkou a nebo i v drepu nad krabici vajicek. Altaj je opravdu zeme zaslibena.