Svet je maly a o nahody v nem neni nouze
(uvodem naseho povidani se omlouvame-ukrajinska klavesnice bohuzel nezna ceskou diakritiku:)
Pratele, kamaradi, mozna jste si toho vsimli, ale uz jsme 4.den na ceste-jupiii:)
Nebyla to jednoducha zalezitost: nase posledni rozhodnuti bylo zazadat o dvouvstupova turisticka ruska viza- po mnoha peripetiich se nam to dokonce i podarilo. Ve stredu 14. cervence 2010 v 17:30 jsme slavnostne opustili Brno, vybaveni ranecky s buchtama, denickem a paradnim trickem. Vecer naposledy prespavame na ceskem uzemi u kamarada Pepy ve Velkych Karlovicich, nase posledni noc v postylkach.
15.cervence 2010- rano jsme definitivne na nekolik nasledujicich tydnu opustili rodnou vlast a vydali se vychodnim smerem pres Slovensko a Polsko k ukrajinskym hranicim. Na nasi ceste nejsme sami, v Presove u benzinove pump se potkavame s francouzskym dobroduhem Robinem, ktery sam cestuje jizni cestou do Mongolska. Po spolecnem foceni s expedicnimi vozy a vlajeckami se domlouvame na dalsim setkani v Tasante, na rusko-mongolskych hranicich koncem cervence. O pul desate vecer dorazime k polsko-ukrajinske hranici. Po hodine cekani v nespravne fronte (tax free na Ukrajine znamena neco jineho nez vsude jinde ve svete:) nam mistni vysvetluji system a pousti do spravne rady. Po dukladne kontrole celniku a policie vstupujeme v 01:00 SEC na uzemi Ukrajiny. (se statni hranici prekracujeme i hranici casovou- jsme o hodinu napred).
16. cervence- jeste v noci hledame misto na spani kdesi v lese mezi milionem komaru. Tento den planujeme dorazit do Kyjeva, ale vzhledem k drobnym komplikacim, ktere je treba resit (lehkym zraneni auticek) se dostaveme cca 200 km pred Kyjev, kde zakempujeme u paradniho rybnicku. Spolecnost nam opet delaji male krveziznive bestie!!!
17. cervence- rano zacalo nocni murou vsech taborniku- neni se cemu divit, kdyz spite na prijezdove ceste k zahradce, kterou majitel pravidelne rano navstevuje:) Po urychlenem premisteni stanu, vareni a rozbalenych batohu vyrazime smer Kyjev. Cesta krasne ubiha po nove dalnici, kterou jen tak tak pred nami stihaji asfaltovat. Kyjev je nicmene fenomenalni misto, plne ohromnych palacu, mostu, soch a architektury oslavujici komunisticky rezim. Momentalne je treba vyresit problem s autem- bezovy Olda ma pocuchanou spojku a jede jen na LPG:( Prave sedime v mestecku cca 180 km od ukrajinsko-ruskych hranic, kde jsme meli moznost videt neco malo z mistnich tradic- svatbu. Zenich s nevestou se tocili a tancili uprostred velke krizovatky pred sochou Lenina a auta se svatebcany krouzila a troubila kolem- neni to krasa :) Dnes bychom jeste radi prekrocili ruske hranice, ale nedokazeme odhadnout, jak dlouho a jak dukladne nas budou celnici kontrolovat....drzte palce.