Rovina, picurky a kilometry

Tak se opet hlasime s dalsimi novinkami!

Od posledni zpravy se v podstate nic zasadniho nestalo. Dostali jsme se do rytmu cesty - rano vstat, nasnidat se a jet. Jet a jet s drobnymi pauzami na jidlo. Vecer usnout. Nasim cilem bylo prejet zapadosibirskou rovinu co nejrychleji a dostat se co nejdrive do hor. Dnes piseme z Barnaul, vecer uz chceme spat v horach Altaj. Zitra chceme vyrazit na 3denni trek, abychom si uzili taky neco jineho krom auta. Bylo opravdu neuveritelne posledni tri dny jet nekonecnou rovinou, kde silnice v podstate nema zatacky a clovek vidi na kilometry daleko - nu, alespon se da komfortne predjizdet. Situace na silnicich clovek obcas nechape a nebo se jim smeje - na dvouproude silnici se obcas vejdou paralelne i 4 auta, jezdi se dosti zivelne, troubi se a pruhy jsou jen pro hrubou orientaci. Ale je to v pohode, adaptujeme se na novy styl jizdy a rikame si, ze je stesti, ze Rusko nesousedi s CR - Ukrajina pro nas byla dobrou skolou. A naopak z Ruska prijet rovnou do CR se vsemi jejimi pravidly, carami, zakazy predjizdeni a podobne by  bylo bez "adaptacni zony" zapadniho Ruska taky o pokutu.

Stale jeste je horko kolem 35-39 stupnu, vsude jsou v techto rovinach obrovska hejna komaru a musek picurek, jsme celi postipani.

Z CR az sem zatim stale jedeme na LPG, cena se ted pohybuje okolo 10 rublu/litr [tedy cca 6 Kc/litr].

Uplatky: stale jsme na 5 pivech [nepocitane piv jsme ale rozdali mistnim lidem za jejich pohostinnost a pomoc na ceste]

Kilometry: cca 5900 km