Výroba jurt
Jurty pro projekt vyráběly v roce 2010 dvě dílny situované na dvorcích domků přímo v centru sumu Galt. Kompletaci a obchod na straně sumu Galt zaštiťuje zástupce starosty p. Gorgepalam. Je namístě podotknout, že při výrobě a kompletaci docházelo k obtížným situacím zapříčiněným především rozdílným vnímáním kvality a dále zpožděním díky zcela odlišnýmu pojetím času, který evropané vnímají objektivně, ale místní spíše subjektivně. Celou výrobu ovšem vede a zaštiťuje zkušený a moudrý mistr Amabat. Dřevo na jurty pochází z okolních modřínových lesů a je zpracováváno na zdejší pile. Plsť na izolaci se vyrábí rovněž z lokální vlny, nádherné tradiční vzory maluje další místní mistr malíř. Materiál na textilní části je dovážen z Ulánbátaru, ale šije se rovněž zde. Transport polní cestou do 700 km vzdáleného Ulánbátaru je zajištěn náklaďákem ruské výroby.
Poučeni z předchozích zkušeností jsme v roce 2012 našli dodavatele, který má letité zkušenosti s exportem jurt do Evropy. Jurty jsou podstatně dražší, ale ta cena odpovídá jejich kvalitě. Jurty jsou určené výhradně pro export do Evropy a jejich parametry jsou přizpůsobeny našim potřebám.
Situace v Galtu, kde se jurty projektu vyrábí
Sum (okres) Galt na jihu ajmagu (provincie) Chovsgol má celkem asi 5000 obyvatel. V jeho správním centru, kde jsou vedle úřadů také 2 banky, škola, lékař, hotel, pošta, čerpací stanice, anténa mobilního operátora, obchody a řemeslníci žije trvale v dřevěných domcích přibližně 300 lidí. Zbytek obyvatel žije v okolní stepi především v jurtách. Přes dvě třetiny obyvatel okresu tvoří rodiny pastevců, dále jsou zde lidé zaměstnaní v těžbě a zpracování dřeva, na stavbách domů a jurt, v sadech a také v administrativě a ve službách v centru sumu. Dle údajů starosty ztratilo důsledkem „dzudu“ letošní zimu veškerý dobytek 83 rodin a veliké úhyny ve stádech mělo dalších 112 rodin.
Stavění Jurty V MONGOLSKU
Pavel Peřina Blog.respekt.cz (24. říjen 2008)
Při mé návštěvě Mongolska jsem měl to štěstí se podílet na bourání a stavbě mogolské jurty. Jako designéra mne zajímala staletím ověřená kontrukce, materialy a hlavne její samotná stavba. V Mongolsku žije 50% populace stále v jurtách, polovina z toho plným kočovným životem, tedy přemísťovaním se za pastvou. V Mongolštině se jurta nazývá ger (гэр). Normálně se jurta stěhuje alepoň dvakrát do roka, časteji i čtyrikrát, podle ročnich období.
Já jsem mohl pomáhat rodině, která žila na jednom místě, přesto přemisťovali všechny své jurty z letního místa na zimmní. Tyto místa byly od sebe vzdáleny jen par set metrů. Zimni stanoviště bylo umistěno mírně pod okolním terénem, takže vítr tolik neprofukoval stěny, naproti tomu letní stanovište umožňovalo vánku chladit vysoké letní teploty. Ostatně v létě je možné chlazení i tím, že se jurtě jakoby "vyhrne sukně" a chladný vzduch u země tak může proudit dovnitř.
K mému překvapení nemá většina jurt žádnou izolaci od země mimo linolea, ktere se pokladá přímo na trávu. Vlastník jurty vybere místo, opět kupodivu ani nemusí být v rovině a začne pokládat lino přímo na trávu. Jurta se skládá z mřížové dřevěné konstrukce na bocích a lat'kovém stropu který ustí v kruhový prstenec podpiraný dvěma sloupy uprostřed jurty. Pravě prstenec se sloupy spolu s vetšími kusy nábytku je třeba umístit dovnitř, dřive než se prostor obežene mřížovou konstrukcí tvořící stěny jurty.
Pro svůj identicky design vypadají všechny jurty stejně velké, ale neni tomu tak. Liší se počtem mřížových konstrukcí, které tvoří stěny jurty. Těch je větsinou 4 nebo 5 a jsou tvořeny laťkami z mírně ohnutého dřeva spojených provázky z koňských žíní do konstrukce, kterou je možné jednoduše složit. Při rozložení však trčící laťky tvoří jakési "V" do kterého se rovnoměrně rozmístí laťe stropu. Tyto jsou opět spojeny pouze okem provázku a opět v perfektní délce, tak že tvoří rovnoměrný tlak na stěny. Laťe stropu a hlavní prstenec jsou zároveň dekorativnímy předměty. Na spodní straně latí jsou vyobrazeny tradiční motivy, povětšinou na červené barvě.
Po obehnání prostoru mřížovou laťkovou konstrukci se vstyčí centrální prstenec na sloupech a zasadí první čtyři laťe stropu, které určí přesnější umístění prstence v prostoru jurty. Poté se do prstence prostým vsunutím do otvoru zasadí zbývající laťe, a strop jurty se pokryje látkou, která bude tvořit bílý strop a zároveň zamezovat padání plsťe. Na stěnách se na mřížovou konstrukcí nabalí pěkně vlněné koberce s motivy (budou zevnitř vidět) a poté se na celou jurtu hodí celé pásy vlněné plsťe pro izolaci mnohdy křižující se, nikterak nekopirující kulatý tvar stropu. Tyto jsou mnohdy opakovány ve vrstvách a na vnějších stěnách přichyceny provázky. Na závěr se jurta celá pokryje speciálním bavlěným obalem ušitým tentokráte přesně na míru a celá jurta se obváže dlouhými provazy.
Samotný prostor jurty je při vstupu neviditelně rozdělen na mužskou levou a ženskou pravou část. V pravé je pak možno najít kuchyni a vlevé pak koňská sedla. Mongolská společnost je patriarchální, což je dost kontrastní s pravým opakem v Čině. Většinu života v jurtě proživaji většinou ženy, muži se vydávají za dobytkem a doma neudělají ani oheň. Teplota se reguluje prostým otevřením dveří a shrnutím pokrývky prstence zvenku provazem. V chladných dnech je nutno neustále topit, povětšinou sušeným trusem dobytka, v některých oblastech i dřevem. Vyhasnutí ohně v noci znamená okamžitý pokles teploty, vzhledem k špatné izolaci, je proto nutno topit prakticky neustále. O funkci v zimím období se mohu pouze dohadovat, údajně však v Mongolsku není mnoho sněhu vzhledem k minimálním srážkam. Teploty se vsak pohybují hluboko pod nulou - i několik desítek stupnů. Ve spojení s neexistujícími "koupelnami" nebo vůbec nedostatkem vody, to musí být v zimě těžky život.
Samozřejmně existují mnohé variace jurt, některé na dřevěných podlahách, některé s pouze jednou podpěrou, některé v jiznějsích polohách bez sněhu dokonce bez podpěry. Některé jurt připomínají indiánské tepee tim že jim chybi vertikalní stěny, některé už jsem viděl i s okny. Samořejmostí se stává satelitni anténa televize poháněná solárními panely.
V postavené jurtě je pak docela tma, světlo přicházející pouze regulovaným světlíkem skrze centrální prstenec. Ten je náležitě své poloze bohatě zdoben motivy a to proto že na něm většinou spocívají pohledy obyvatel. Tento symbol kříženého dřeva proti slunci je natolik výrazný, že se dostal i na vlajku Kyrgystánu.
, pátek 24. říjen 2008 22:22
Příklad, že v jurtě se dá v ČR provozovat např mateřská školka najdete ZDE
Pokud máte zájem o dům-jurtu k trvalému bydlení či další příklady alternativních staveb na bázi jurt navštivte: SLAMĚNÉ JURTY